Kdo tvoří s láskou k řemeslu?

 

Rodinnou firmu založila před třiceti lety Miloslava Zatloukalová, které ovšem v rodině neřeknou jinak než Mila. Mila je hlavní kreativní i řemeslnou silou, která veškeré kousky vymyslí, vytvoří a učí je vyrábět svou dceru Verču. Společně pak v malé dílně vdechují život rozmanitým výtvorům. Dalšími pomocníky, hlavně v období sklizně obilí, jsou Verčiny děti Filip a Valentýna a Milin muž Vašek.

 

 

 

 

 

 

​

Nikdy neříkej nikdy 

Milina maminka pracovala z domova pro ÚLUV Lipová (Ústředí lidové umělecké výroby). Vytvářela tradiční staročeské výrobky ze slámy, lýka a dalších přírodních materiálů. Jelikož Mila v tomto prostředí vyrůstala a doma musela s výrobou nejvíce pomáhat, vždy tvrdila, že jakmile vyroste, této práci se nechce nikdy věnovat.

​

Uběhlo ovšem pár let a Mila si zakládá vlastní firmu. A hádejte, s jakou náplní práce? Jen u zpracovávání slámy a pletení už si nikdy nestěžuje a vše si s láskou a úctou k řemeslu vychutnává.

​

​
 

 

 

 

 

 

​

​

Jediná nositelka tradice v Česku

V roce 2006 se Mile dostalo doživotního ocenění "Nositel tradice lidového řemesla v pletení ze slámy a lýka". Dodnes je v Česku jedinou osobou, která se zpracování těchto materiálů věnuje. Navazuje na tradiční staročeské postupy i vzory.

​

Řád Nositel tradice lidového řemesla uděluje Ministr kultury. Toto ocenění vychází z projektu, který UNESCO nazvalo „Žijící lidské poklady”. Jeho cílem je zachovat tradiční řemesla, kterým hrozí zánik, zdokumentovat jejich postupy a předávat tyto dovednosti dalším následovníkům.

 

Kandidáti navrženi na ocenění musí prokázat komplexní znalosti svého oboru a vynikající kvalitu zhotovovaných výrobků. Současně se hodnotí také jejich činnost v oblasti prezentace a popularizace dané výroby, stejně jako snaha o to, aby předávali své znalosti dalším zájemcům a pokračovatelům.

​

​

​

​

 

​

Od žitného klásku po hvězdu na stromku

Ruční výroba ze slámy a lýka má na Moravě dlouholetou tradici. S péčí na ni Mila a její blízcí navazují a výrobky i znalosti o řemesle předávají osobně na trzích, jarmarcích, ve skanzenech či školách. 

​

Žitnou tzv. kláskovou slámu si sami na poli sečou kosou, přebírají a čistí, aby vám poté v každém slaměném kousku  mohli nabídnout: