Velikonoce
Život v naší dílně od ledna do Velikonoc
Naše příprava na Velikonoce začíná těsně po Vánocích. Vlastně začíná už mnohem dříve tím, že sháníme a schraňujeme vyfouklá vejce různých velikostí. Nejen napříč širokou rodinou, ale také mezi známými se ví, že nám mohou po celý rok schovávat vejce od slepic, kachen a hus, i jedno pštrosí zrovna tady máme. Pro kachní a husí vejce také jezdíme na místní farmu.
Jednu husu jsme si dokonce sami pořídili, abychom měli zdroj zajištěný. Husí vejce jsou totiž větší a mají pevnější skořápku oproti slepičím, proto se do nich snadněji vrtá. Pokud vrtáme do vajec slepičích, často praskají a někdy se podaří ozdobit jen jedno ze čtyř.
Už řadu let zdobím vejce nejen voskem, ale také vrtáním a vyškrabáváním. Spolupracuji i s malérečkami z Valašského Slovácka, ale u nás v regionu se nejvíce dělají hanácké slámové kraslice - kousky ovesné slámy (vyžehlené, rozříznuté a vystřižené) se lepí na různě barevné podklady. Jedno vejce se běžně zdobí celý jeden den.
Kraslice, na rozdíl od slaměných ozdob, jsem se učila zdobit sama a celé desítky let se snažím ctít tradiční vzory typické pro valašské, dolnoněmčanské, borovanské , ale i cibulákové nebo madeirové vyvrtávané vejce. Každá malérečka máme ovšem svůj rozeznatelný rukopis a to nás krásně definuje.
.png)
Z žitné slámy, kterou si sami celé léto sečeme na poli, pak pleteme další velikonoční dekorace na okna a dveře, košíčky na kraslice, věnce s vajíčky, krojované panenky, nebo slaměné pomlázky do váziček či květináčů. Skvěle se tyto dekorace hodí i jako doplňky při vázání přírodních věnců a kytic.
Péče o výdumky (vyfouknutá vejce)
Vyfukování
Na obou koncích ve vejci přesně v jeho ose vytvoříme kulaté otvory. Poté protilehlými otvory protáhneme špejli a ve vejci jí zamícháme. Tím se poruší vnitřní blány i žloutek a nakonec obsah vyfoukneme. Foukáme vždy do otvoru v oblejším konci vejce.
Bělení
Převážně u madeirových vyvrtávaných kraslic je potřeba využít bělících prostředků smíchaných s vodou. Ty se používají poté, co se vrtačkou vyvrtají do skořápky vejce dírky a z nich vykukují nevzhledné blanky. Po pár minutách máčení se tato vrstva rozpustí a vejce je připravené k barvení či zdobení.
Barvení
Tradiční jsou přírodní materiály, které však už dnes nahradily anilinové barvy. Dříve se do červena barvilo vařením se slupkami z cibule, s kůrou z olše, s červenou řepou. Do černa skořápku zbarvilo vaření se sazemi či železnou rzí, povařením s osením získala skořápka lehce zelený odstín, se šafránem okrově oranžovou barvu.
Zdobení a lakování
Zdobení kraslic má velice bohatou historii a každý kraj má své tradiční způsoby. U nás na Hané je to lepení slámy na barvená vejce. Jinde zas převažují staré techniky zdobení voskem, batikováním, vyškrabováním nebo dužinou jezerní sítiny.
Po nazdobení se kraslice stříká fixačním bezbarvým lakem, aby se barvy neodřely, zůstaly dlouho lesklé a křehká skořápka se více zpevnila.
Druhy našich kraslic
Hanácká slámová kraslice
Má více než stoletou tradici v našem regionu Haná. Používá se měkká ovesná sláma (oproti tužší žitné nebo pšeničné), která se vyžehlí, rozřízne a vystřihuje. Poté se lepí na různě obarvená vejce. Konečný vzor se fixuje bezbarvým lakem. Vznikají velmi efektní kraslice zdánlivě zdobené zlatem. Jedno vejce se běžně zdobí celý den.
Dolnoněmčanská batikovaná kraslice
Vosková batika je nejstarší technikou zdobení, při které se nanáší vosk trubičkou. Horkým voskem se maluje na bílé vejce, které se postupně namáčí do barvy od nejsvětlejší po nejtmavší odstín.
Maluje se v barvách červené, oranžové, zelené a fialové. Zelené a fialové plochy se dobarvují po batikování. Zelená vznikne přebarvením oranžových ploch fialovou barvou. Nakonec se obarví vejce červenou vrstvou. Po zaschnutí barev se vejce nahřeje a všechny krycí voskové kresby se setřou hadříkem. Teprve pak může vystoupit barevný vzor v celé své kráse.
Valašská batikovaná kraslice
Kreslíme roztaveným voskem vzor na bílé vajíčko. Vosk rozpouštíme nad kahánkem. Poté obarvíme vajíčko oranžovou barvou a voskem izolujeme místa, která mají zůstat oranžová. Pokračujeme takto dál s červenou a nakonec i černou barvou. Naši předkové získávali typickou černou barvu z oloupané olšové kůry, která se nechala rozvařit v hrnci s vodou a do ní se vložila natvrdo uvařená vajíčka. My používáme už pouze vyfouklá vejce a anilinové barvy rozpustné v lihu.
Borkovanská vyškrabovaná kraslice
Vyškrabování patří k prastarým technikám. Vejce se očistí, odmastí, poté se namíchají anilinové barvy rozpustné v lihu s přídavkem laku. Skořápka se namaluje a nechá schnout den, dva. Pilníkem se pak vyryjí mřížky nebo květy. Pokud má být kraslice jen jednobarevná, ještě se stínuje. Po uschnutí se všechny obrázky znovu obtáhnou.
Dříve se do barev vyškrabovaly vzory holičskou břitvou. Byla zavázaná v hadříku, aby si malérečka nepořezala ruce. Později se přešlo na pilníky.
Kachní vejce s cibulovým vzorem
Modrou tuší se namalují ornamenty na bílé vejce a poté se kraslice nalakuje bezbarvým lakem. Cibulový vzor může působit jako změť ornamentů a květinových tvarů, má však danou kompozici, kde střed tvoří astra s poupětem a pivoňky vinoucí se kolem bambusové tyče. Okraje pak pokrývají broskve a granátová jablka, která byla chybně považována za cibule.
Madeirová vyvrtávaná kraslice (husí i slepičí)
Spojujeme tradiční způsob zdobení voskem s novodobou technikou dírkování. Vrtá se malou vrtačkou, poté se odstraňuje blanka pod dírkami a ty jsou následně zdobeny bílým nebo barevným voskem. Případně se vajíčko po navrtání nejdříve obarví a až poté je zdobeno bílým voskem. Vzory se na vejce nanášejí kovovou hlavičkou špendlíku zapíchnutého v dřevěné tužce (různé velikosti hlaviček pro různě široké tahy).
Označení “madeira” se používá pro druh vyšívané krajky, kterou má ozdobená kraslice připomínat. Do látky se udělá oválný otvor, okraj se zahne a obšije se stehem, nebo se nejdřív vyšijí okraje a pak se dírka vystřihne. Ovšem ze známého ostrova krajka nepochází. Tento druh krajky byl sice hojně využíván i ve viktoriánské Anglii, ale počátky techniky se prý datují ještě dříve do střední/východní Evropy, možná do dnešního Česka.
.jpeg)